*„Každý rok zemře na českých loukách kolem 60 tisíc srnčat. Před vysokými žacími stroji nemají šanci utéct a bohužel to končí jejich smrtí nebo vážným poraněním a dlouhým umíráním v bolestech. Přitom existují opatření (dotace na drony s termovizí), jak tomu lze zabránit. Vyzývám proto Ministerstvo zemědělství, aby tato opatření urychleně přijalo,“ uvedla Kocmanová.
Mimo to už nyní poslankyně Kocmanová založila sbírku, díky níž bude možné drony s termovizí pořídit ještě před provedením formálních změn na ministerstvu.
Odkaz na sbírku:
https://www.donio.cz/drony-pro-srncata
Více informací jak se zapojit na:
]]>*“Samosběr je skvělá příležitost, jak ušetřit peníze za sezónní ovoce a podpořit lokální zemědělce. Nehledě na to, že čerstvé místní jahody chutnají lépe než ty, které urazí tisíce kilometrů v kamionu,” komentuje přínosy Lucie Cirkva Chocholová, předsedkyně středočeských Pirátů.
Průměrně se cena za kilo jahod pohybuje okolo 80 korun, na řadě míst je pro velký zájem z kapacitních důvodů nutná registrace.
*“Jahody se do Česka často dováží z jiných evropských i dalších zemí. Díky samosběru můžeme minimalizovat uhlíkovou stopu, kterou s sebou nese dodavatelský řetězec. Pokud se lidé rozhodnou vyrazit hromadnou dopravou nebo spolujízdou, tato stopa bude ještě menší. Zároveň je to činnost prospěšná i pro naše zdraví díky pobytu a pohybu na čerstvém vzduchu,” dodává Jana Skopalíková, krajská radní pro životní prostředí.
V červnu se sbírá také hrášek a později v létě i třešně, angrešt, rybíz a meruňky, v srpnu a na sklonku léta dozrávají broskve, švestky a maliny. Někteří sadaři nabízí i samosběr jablek a hrušek.
Na Kladensku pro jahody vyrazte třeba na Farmu Lotouš nebo na samosběr do Ovocnářství a vinařství Slaný.
Na Kolínsku nabízí samosběr Jahodárna Kouřim, Starokolínské jahody, Jahodárna Dobré pole či Ovocné sady Bříství.
V Okrese Příbram jahody nasbíráte v Nedrahovicích.
Známou Farmu Hanč Vraňany najdete na Mělnicku. Zde doporučujeme kvůli oblíbenosti na samosběr dorazit v brzkých hodinách.
Samosběr jahod nabízí také několik míst na Nymbursku, a to Jahody Stratov, Jahodárna Oskořínek a nasbírat si je můžete také v Semicích u Luďka a Ireny Bodlákových nebo na Farmě Novák.
Jahodárnu Předměřice nad Jizerou najdete v okrese Mladá Boleslav.
Na Berounsku navštivte Samosběr jahod Zdice.
Vyrazit můžete také do Kunratic a Berry servisu v Břežanech. V Sedlčánkách u Čelákovic najdete Zahradnictví Albaflo.
Těsně za hranicemi Rakovnicka můžete vyrazit do Ročova a nebo na Farmu Stebno u Petrohradu.
]]>*„Nový vodovodní přivaděč bude veden v původní trase a původních dimenzích. Průzkumem byly zjištěny úseky, kde vodovodní řad je již na hranici životnosti. Na základě této zprávy byly navrhnuty nejkritičtější úseky a ucelená místa pro rekonstrukci. Celkové náklady na realizaci akce činí více než 132 milionů korun. Obnova vodovodního řadu je potřebná, aby potrubí do budoucna mohlo sloužit nejenom pro doplnění nedostatečné kapacity zdrojů pitné vody vodárenské soustavy KSKM, ale plnilo by i úlohu krizového propojení obou soustav,“ uvedla radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková.
Kraj na obnovu přivaděče přispěje v souladu s loňským rozhodnutím Rady kraje o spolufinancování „Konkrétních opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody ve Středočeském kraji“ schválených Radou Středočeského kraje ve výši 10 % z rozpočtu Středočeského kraje, maximálně však do 10 mil. Kč na 1 projekt. Jedním z konkrétních opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody je i akce „Vodojem Kopanina – vodojem Kožova Hora obnova přivaděče – I. etapa“.
]]>*„Pstruh obecný potoční býval běžnou rybou, která bohužel z vodních toků mizí. Možnou záchranou druhu je opakované vysazení nové násady. Právě touhle cestou se vydal Středočeský územní svaz Českého rybářského svazu ve spolupráci se Středočeským krajem. V regionu je několik vhodných lokalit, kde by nová populace pstruha měla dobře prosperovat. Dohromady bylo vypuštěno zhruba 11 000 kusů pstruha,“ uvedla krajská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková.
Lokality byly vybrány s ohledem na vhodné podmínky. Tou nejdůležitější je celoroční dostatek vody. Ideální stav každé vyvážené populace spočívá v zastoupení všech věkových ročníků daného druhu. Rybáři proto postupně během několika let vysadí roční a dvouletou násadu o minimální kusové velikosti 15 cm. Tím by mělo dojít k vytvoření reprodukceschopného generačního hejna pstruha obecného potočního.
*„Středočeský kraj spolupracuje na zachování populací původních druhů a vyváženého společenstva ryb dlouhodobě. V minulých letech se podporovaly populace reofilních ryb, nyní je to pstruh obecný potoční. Věřím, že projekt, který potrvá do roku 2024, přispěje ke stabilizaci a rozšíření tohoto druhu v našem regionu,“ uzavřela Jana Skopalíková.
]]>Sdružení Krajina je spolek sdružující lidi se zájmem o přírodu a krajinu a její praktickou ochranu. Hlavní činností je sečení podmáčených luk s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. „Ve spolupráci s místním farmářem louky také vypásáme. Vedle toho budujeme tůně, vysazujeme stromořadí, věnujeme se odborné činnosti. Poměrně čerstvě se zabýváme tvorbou regionálního osiva pro louky Žďárských vrchů. Do naší činnosti zapojujeme širokou veřejnost,“ říká zástupce ředitele Sdružení Krajina Tomáš Blažek. Kvůli dlouhodobé stabilitě působení spolku, funguje Sdružení Krajina také jako pozemkový spolek a k obhospodařovaným pozemkům získává právní vztahy.
Hlavní objem prací odvádí spolek pro Správu CHKO Žďárské vrchy a Kraj Vysočina, odkud získává i největší objem příjmů. Podstatnou část příjmů tvoří také zemědělské dotace. Menší část peněz proudí od dárců či příznivců. Sdružení Krajina pak v současné době připravuje dvojici projektů v rámci dotace Národní plán obnovy – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK). Doba pro předkládání žádostí však není pro organizaci pracující v terénu úplně ideální. „Potíž je v tom, že výzva k předkládání žádostí byla vyhlášena začátkem srpna a uzávěrka je začátkem října. Příprava žádosti nám tak vchází do období, kdy jsme plně vytížení pracemi okolo sečení a pastvy luk. Hodně času nám zabralo zjistit, zda se vůbec s našim projektem vejdeme do podmínek programu. Vyřízení upřesňujících dotazů trvá i čtrnáct dní. Další komplikací je, že podání žádosti probíhá ve dvou formách – elektronicky a na papíře. Bez externí pomoci bychom nebyli v tuhle chvíli schopni žádost podat,“ doplňuje Tomáš Blažek.
K podání žádosti jsou zapotřebí různá stanoviska a rozhodnutí, jejichž vyřízení zabere opět hodně času. Z podmínek programu je pak patrné, že vyhlašovatel si je vědom toho, že podat žádost včetně všech příloh není ve stanovené lhůtě možné, proto umožňuje některé přílohy doplnit později. „Limitujícím faktorem je pro nás i zastropování podpory jednoho projektu na 250 tis. Kč, což při současných cenách není mnoho a vylučuje to realizaci větších akcí, jako třeba budování soustavy tůní,“ dodává Blažek.
Také Kraj Vysočina zařazuje do svého dotačního programu Fond Vysočiny podporu spolků při realizaci těchto opatření v krajině. Pro rok 2023 plánuje podpořit projektovou a před-projektovou přípravu a od roku 2024 navázat i s podporou samotných realizací. Kraj Vysočina tak synergicky naváže právě na Národní plán obnovy, aby pomohl tyto aktivity na svém území udržet i po ukončení výzvy POPFK.
]]>Už povolení této „krabice“ na nejúrodnější půdě je trestuhodné. Současné zastupitelstvo však loni vyhovělo společnosti v záměru další expanze a souhlasilo se změnou dalších 6 ha orné půdy té nejvyšší kvality na plochu pro výrobu a skladování. Nyní, dne 5.9.2022 zastupitelstvo schválilo pořízení této změny územního plánu, což je další krok k likvidaci krajiny, orné půdy, a v důsledku i naší soběstačnosti. Této změně chceme zabránit.
Změna číslo 3 jinak neobsahuje žádný zásadní bod, ze kterého by město jakkoli benefitovalo, proto se nabízí otázka, proč takhle kontroverzní bod řeší těsně před volbami na posledním zastupitelstvu. V čí prospěch jednají.
Pokud zastupitelstvo schválí pořízení změny č. 3 územního plánu Znojma, tak po volbách budeme iniciovat vyjmutí této změny z pořizované aktualizace územního plánu.
##Zabetonujeme naši budoucnost?##
Pozemky, které chce společnost využít k expanzi, mají rozlohu 5,7 hektarů. Jde o nejkvalitnější ornou půdu třídy ochrany I., nenahraditelný výrobní prostředek umožňující zemědělskou výrobu a jedna z hlavních složek životního prostředí.
Zemědělská půda je pod ochranou zákona, který říká, že „zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.“
Hlavním argumentem společnosti Nevoga je, že vytvoří 100 pracovních míst. V Česku je momentálně jedna z nejnižších nezaměstnaností (aktuálně pod 3,5 %) v celé EU. ORP Znojmo je momentálně na 5,4 %. Naprostá většina z plánovaných míst jsou místa ve výrobě, kde není vyžadována specifická kvalifikace ani vzdělání.
Česku se někdy přezdívá zemí montoven. Může za to příhodná pozice ve středu Evropy, nízká cena práce ve srovnání se západem a hlavně fakt, že si nedokážeme ochránit své přírodní bohatství. Domnívám se, že ochrana půdy a životního prostředí je zde jasně nadřazená zájmům soukromé průmyslové výroby.
Město by se za ochranu půdy mělo jasně postavit, nikoliv ji nechat nenávratně zničit.
**Mgr. Pavel Nevrkla, advokát, zastupitel Znojma, lídr Pirátů ve Znojmě
]]>Přestože Piráti formulovali své podněty k rozšíření okruhu podporovaných projektů s několikaměsíčním předstihem a iniciovali na toto téma v loňském roce několik schůzek, konkrétní odpovědi, na základě kterých by mohlo začít jednání, dostali až po finalizaci dotačních pravidel a jejich podněty tak pro rok 2022 nebyly zapracovány.
*„Povedlo se nám kolegy přesvědčit alespoň ke změně názvu dotačního titulu. „Retence vody v krajině“ je nám skutečně bližší než „výstavba nádrží“, ale vzhledem k tomu, že obsah zůstal téměř stejný a dotuje se stále jen výstavba nádrží, tak touto změnou kraj příliš jihočeské krajině nepomohl,“ uvedl Dan Leština.
Piráti prosazují pomoc hospodářům primárně jinými řešeními, než je výstavba vodních nádrží. Mělo by jít spíše například o odstranění meliorací, přírodě blízké úpravy drobných vodních toků nebo zatravňování a vytváření zasakovacích příkopů na místech, kudy voda z pozemků odtéká.
*„Záměr zadržovat vodu v krajině je jistě v době klimatických změn velmi chvályhodný, ale výstavba nádrží není jediný a ani zdaleka nejlepší způsob. S jistým zjednodušením se dá říct, že voda, která je v nádrži, už je pro krajinu ztracená,“ vysvětluje dále Leština.
*„Dostat tuto vodu zpět do podoby využitelné rostlinami znamená zavádět náročná opatření, jako je například zemědělské zavlažování nebo modelace terénu tak, aby se voda samospádem vsakovala do půdy, která je ve svahu pod nádrží. Navíc takové nádrže se budují zhusta na místech již existujících mokřadů, které samy dobře vodu zadržují a často mají velkou biologickou hodnotu. Proto nechceme plošně dotovat výstavbu nádrží bez dalších podmínek. Jednou větou: vodu je potřeba zadržovat v krajině, ne jen v nádržích,“ uzavírá Dan Leština.
Příkladem může být přístup Jihomoravského kraje, který o svých titulech zpracoval ilustrativní příručku.
O práci v krajském zastupitelstvu, ve výborech a komisích, budou Piráti i nadále informovat, sledovat je můžete na Facebooku a na webu.
]]>Při oficiální návštěvě paní velvyslankyně Kirnbauer na Krajském úřadu Kraje Vysočina představil radní Břížďala konkrétní aktivity v oblasti školství, které je možné společně řešit. Progresivní výuku stavebních oborů realizuje Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně Havlíčkův Brod. Při výuce učebních oborů využívá virtuální realitu a v rámci maturitního studia se učí žáci projektovat prostřednictvím moderní metody BIM. Tato střední škola by ráda našla svého partnera v Rakousku a sdílela své know-how. Do Havlíčkova Brodu se vztahovala i pozvánka pro rakouskou stranu, a sice na tradiční Letní žurnalistickou školu Karla Havlíčka Borovského.
Velmi důležitým tématem pro jednání byla spolupráce středních zemědělských škol se sídlem v Kraji Vysočina s rakouskou stranou. Jelikož zemědělství patří mezi klíčové obory a významné zaměstnavatele v regionu, je nutné se zabývat kvalitou výuky zemědělských oborů na středních školách se sídlem v kraji. Vlastní záměr akreditace bakalářského zemědělského oboru má také Vysoká škola polytechnická Jihlava. Rakousko má zemědělství na vysoké úrovni a umí šetrně hospodařit s půdou. Využívá k tomu moderní technologie a naplňuje principy precizního zemědělství. Tyto metody je nutné aktivně implementovat již do výuky zemědělství na středních školách, k čemuž může být česko-rakouská spolupráce dobrým prostředkem.
KONTAKT PRO NOVINÁŘE
Jiří Svoboda, 724 235 840, jiri.svoboda.hb@pirati.cz
]]>V usnesení Piráti požadovali prověření možnosti přepracování pravidelných individuálních dotací ve prospěch Regionální agrární komory Jihočeského kraje (RAK) na model otevřenější i dalším zemědělským oborovým sdružením a dalším subjektům zabývajícím se zemědělskou osvětou, poradenstvím a propagací regionálních potravin.
„My samozřejmě chceme podporovat propagaci jihočeských zemědělských výrobků a zemědělské poradenství, ale už před rokem jsme k tomuto tématu jasně říkali, že nám nepřijde správné dávat peníze jen jedné organizaci, jejíž vedení je navíc úzce propojeno s krajskými politiky,“ uvedl na jednání zastupitelstva Dan Leština. Narážel tak na fakt, že předsedou představenstva RAK je Pavel Dlouhý, místostarosta Hluboké nad Vltavou, a ředitelkou úřadu RAK je krajská zastupitelka Hana Šťastná (oba z ODS).
„V této situaci by bylo podle nás nanejvýš vhodné umožnit ucházet se o peníze i jiným subjektům, které by některé z dotovaných činností mohly zastat. Argumenty proti tomu byly dosud v podstatě jen jednoslovné „nejde“, důkladné prověření této možnosti a písemnou odpověď ze strany rady kraje bych tedy považoval za konstruktivní cestu vpřed,“ řekl dále Dan Leština. Jak dále ve svém projevu upozornil, v jiných krajích je takové rozdělení možné.
„Například Jihomoravský kraj dotuje agrární komoru o něco nižší částkou, a kromě toho má program podpory propagace vinařství, ovocnářství a zelinářství pro drobné příjemce, například jednotlivé farmy a družstva. I takové rozdělení je určitě lepší cesta, než jak je to dosud v jižních Čechách,“ uzavřel Dan Leština.
O práci v krajském zastupitelstvu, ve výborech a komisích, budou Piráti i nadále informovat, sledovat je můžete na Facebooku a na webu.
]]>„Když už máme dotační opatření s názvem ‚ochrana druhů‘, bylo by dobré, aby obsahovalo skutečně ochranu ohrožených druhů zvířat a rostlin, tedy například, aby byly podpořeny různé organizace v péči o cenné lokality s jejich výskytem. V současnosti toto opatření podporuje pouze myslivecká sdružení a záchranné stanice a dále máme dotační opatření pro včelařská a rybářská sdružení a na výsadbu zeleně obcemi v kraji. Jejich práce si vážíme a z těchto dotací se hradí převážně smysluplné projekty, proto jsme materiál podpořili a rádi bychom je i nadále zachovali, nicméně v ochraně ohrožených druhů jsou priority opravdu jinde,“ řekl po jednání zastupitelstva Dan Leština a dodal:
„Chtěli bychom také, aby bylo možné financovat drobné terénní úpravy v krajině za účelem účinnějšího zadržení vody v ní a prevence sucha. Určitě by bylo vhodné drobně upravit podmínky rybářských dotací tak, aby na ně dosáhlo více subjektů a bylo možné žádat i na přírodě bližší metody obnovy populací některých druhů ryb. Podporu si zaslouží i zodpovědné obce a spolky, které věnují péči toulavým kočkám. A důležitá je nejen dobře navržená výsadba nové zeleně, ale především péče o stávající vzrostlé aleje a další významné stromy. Mrzí mě, že se pro rok 2022 nenašel způsob, jak tyto věci v rámci programových dotací podpořit, přitom by v rámci krajského rozpočtu šlo o zanedbatelné částky. Doufám, že pro rok následující se pro to vůle najde,“ uzavřel Dan Leština.
O práci v krajském zastupitelstvu, ve výborech a komisích, budou Piráti i nadále informovat, sledovat je můžete na Facebooku a na webu.
]]>