Olomoucký a Zlínský kraj připomínkují novelu vodního zákona

V úterý 27. dubna proběhla koordinační schůzka mezi příslušnými vedoucími oddělení vodního hospodářství Olomouckého a Zlínského kraje a rovněž náměstkyní Zlínského kraje Hanou Ančincovou a radním Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí Martinem Šmídou na téma chystané novely vodního zákona a probíhajícímu připomínkovému řízení k této novele.

„Společně jsme identifikovali několik sporných míst a navrhli řešení, jež prostřednictvím připomínkového řízení zašleme na ministerstvo. Vzhledem k tomu, že impulsem pro novelu vodního zákona byla práva havárie na Bečvě, jež nejvíc postihla právě Olomoucký a Zlínský kraj, věříme, že i díky našemu koordinovanému postupu a výslednému jednotnému názoru obou krajů, bude na ministerstvu našim připomínkám nasloucháno. Naší jedinou motivací je, aby se při příští podobné havárii, která se snad nestane, postupovalo jasněji a správněji,” uvádí Šmída.

„Ekologická katastrofa na řece Bečvě ukázala slabá místa vodního zákona. Novela zákona, která reaguje na tuto katastrofu však dle názoru zástupců Zlínského a Olomouckého kraje obsahuje několik slabých míst, které jsme dnes identifikovali na společné schůzce. Od novely zákona si slibujeme zejmena vyjasnění kompetencí zainteresovaných subjektů,” dodala statutární náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová.

Kraje ve vzájemné spolupráci budou připomínkovat novelu v následujících bodech:

Nový vodní zákon počítá s tím, že havárie na vodách nyní může být klasifikována i jako havárie mimořádného rozsahu. To má určit hasičský záchranný sbor po projednání s vodoprávním úřadem, případně s ČIŽP, jak navrhují kraje. Nejdůležitější změna je pak v § 41 odst. 3., kde ministerstvo navrhuje, aby šetření příčin a řízení prací při zneškodňování havárie příslušelo vodoprávnímu úřadu podle místa vzniku havárie.To se dá pochopit z důvodu pošramocené pověsti ČIŽP při postupu při havárii na Bečvě, ale nemělo by to být důvodem ČIŽP zbavit odpovědnosti do budoucna.

Oba kraje tak ve shodě navrhují, aby tato role byla jednoznačně definovaná ČIŽP, které však navrhujeme povinnost součinnosti s vodoprávním úřadem a správcem vodního toku.Vodoprávní úřady na malých ORP nemají personální obsazení ani vybavení např. pro odběr vzorků. naproti tomu ČIŽP má celostátní působnost, personální, odborné i technické zázemí a má přehled zejména o rizikových provozech.

Navíc je sporným termínem i orientace podle vzniku havárie. Vždyť skutečné místo vzniku havárie na bečvě neznáme ani dnes. Proto kraje navrhují doplnit “nebo dle místa zjištění havárie” od takového místa se pak práce likvidace a především nacházení příčiny postupují oběma směry, tedy jak po proudu, tak proti proudu.

Při havárii mimořádného rozsahu řídí záchranné a likvidační práce HZS a postupuje podle zákona o IZS.

Oba kraje opět navrhují povinnost součinnosti s vodoprávními úřady, jejíž území byla havárií zasažena.

K účelu platby za provedená opatření navrhuje MŽP navýšit částku na zvláštním účtu navýšit z 10 na 20 mil.. Kraje s tímto navýšením nesouhlasí. V případě 14 krajů by se jednalo o blokaci celkem 280 mil, což je zcela nesystémové.

Dále opravujeme úplné nesmysly, jako že kraj posílá finance vodoprávnímu úřadu, jež ale nemá právní subjektivitu, takže opravujeme pojmy, v tomto případě musí být vodoprávní úřad nahrazen ORP.

V působnosti krajů § 107 odst. 1 písm.d, pak přetrvává nejasnost řízení, kdy MŽP navrhuje aby opatření činil ten z krajských úřadů, kde situace vznikla, nebo je nejvíce zasažen, což je situace, která byla právě na bečvě zmatečná, protože zrovna jeden kraj měl na svém území místo vzniku a druhý kraj byl nejvíce zasažen. Na tento rozpor jsme upozorňovali už v listopadu a tento nový ministerský návrh žádné řešení nepřináší. Návrhy krajů naopak rozdělují jasně, že opatření dělají oba kraje ve vzájemné součinnosti a každý na svém území.