Pachtovní smlouvy a nájem pozemků

Otevřený dopis

Vážení přátelé a příznivci Pirátské strany,

Dovoluji si Vás oslovit coby vedoucí rezortního týmu Zemědělství České Pirátské Strany. Náš tým byl spolu s dalšími organizacemi nápomocen pirátským příznivcům v jejich iniciativě zodpovědné správy zemědělské půdy. Díky této aktivitě bude již brzy krajina a půda obdělávána dle principů ekologického resp. udržitelného zemědělství. Naším neskromným přáním a cílem je, aby tento příklad měli možnost následovat další zemědělci v ČR. Jde o poměrně snadnou změnu s obrovským potenciálem pro krajinu i její obyvatele.

Aktivita reaguje na alarmující stav české krajiny a půdy, jejíž retenční schopnost je na 53 % svého potenciálu, biodiverzita téměř všech řádů trvale klesá, erozí je ohroženo 96 % české půdy a 40 % monitorovaných podzemních vrtů vykazuje nadlimitní koncentrace syntetických pesticidů ve vodě. Vlastnická struktura půdy je v ČR - i přes strmý nárůst investic do nákupů půdy ze strany hospodařících i třetích subjektů - stále poměrně rozdrobená. Na druhou stranu, průměrná velikost zemědělských podniků je v České republice jedna z největších v rámci států EU (130 ha). Zemědělci většinově hospodaří na cizí půdě - 73 % zemědělské půdy zůstává propachtováno, vlastníci půdy tak na své půdě nehospodaří. To je zároveň hrozba, ale i obrovská příležitost.

V kontextu probíhajících změn klimatu (projevující se zejména extremitou počasí) nabývá zemědělství a péče o krajinu na významu. V lokálních podmínkách může mírnit projevy sucha, snižovat prašnost v blízkých obcích a zvyšovat kvalitu podzemních i povrchových vod. Subjekty, které hospodaří na pronajaté půdě lze k udržitelnějšímu managementu a většímu důrazu na mimoprodukční funkce krajiny a půdy zpravidla motivovat především finančními stimuly. Nastavení Společné zemědělské politiky a Programu rozvoje venkova vedlo v podmínkách ČR k podpoře velkoformátového zemědělského hospodaření, nové vlně zprůmyslnění zemědělství a koncentraci kapitálu. Uskutečňovaný systém podpory tedy v českém kontextu naráží na své limity a to i přes opakované snahy o revizi ze strany velké části zemědělské veřejnosti, nevládních organizací i mnoha politických subjektů.

Naším cílem je proto aktivizace pravděpodobně poslední instance, jejíž potenciál zatím nebyl dostatečně prozkoumán, natož využit – samotných vlastníků půdy. Konkrétně je cílem naší snahy zvýšit povědomí a odpovědnost vlastníků půdy za hospodaření na jejich půdě a to za účelem posílení odolnosti krajiny.

Proto se obracíme na Vás.

Jak toho konkrétně dosáhnout?

  1. Zjistěte, jak vypadají Vaše pachtovní smlouvy, zejména výpovědní lhůty

  2. Proberte s propachtovatelem (zemědělcem) Váš záměr změnit pachtovní smlouvy

  3. Oslovte další zemědělce v okolí, v případě, že na změnu způsobu hospodaření nebude chtít přistoupit, oslovte další zemědělce v okolí

    (zájem o pronájem půdy je obrovský, byť se Vám původní hospodáři budou snažit namluvit, že opak je pravdou) nalézt potenciální nové zájemce lze například v tomto seznamu nebo v tomto adresáři farmářů, nebo třeba na portálu Kam pro Bio

  4. Klikněte zde a vytvořte si na našem webu návrh pachtovní smlouvy a uzavřete po dohodě se spolupracujícím subjektem tuto jako smlouvu novou

Důležitá poznámka na okraj. Poměrně intenzivně jsme se zabývali tím, co tedy vlastně po pachtýři chtít. Nabízely se zásady dobré zemědělské praxe, monitoring stavu půd na základě jejích rozborů, konverze k ekologickému zemědělství, konkrétní požadavky na osevní postup atd. Došli jsme k závěru, že pro vlastníka je klíčová zejména snadná kontrola, jinak je jakákoli smlouva zbytečná. Proto nabízíme tři verze pachtovní smlouvy s odstupňovanou intenzitou péče o půdu.

  1. Pachtovní smlouva podpořena Asociací soukromého zemědělství ČR: vymezuje se zejména vůči erozně náchylným širokořádkovým plodinám typu kukuřice pro bioplynové stanice, po obilovinách vyžaduje meziplodiny, alespoň jednou za 5 let požaduje využívání statkových hnojiv, stejně tak jako sadbu jetelovin.
  2. Pachtovní smlouva, kterou akceptují ekologiští zemědělci: požaduje hospodařit dle zásad a platné legislativy vztahující se na ekologické zemědělství, tedy např. bez použití agrochemikálií, čehož důsledkem je pestrý osevní postup a vyšší biodiverzita; <a href="http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/" target=_blank>více najdete na stránkách EAGRI</a>
  3. Pachtovní smlouva, kterou na svých pozemcích využívá Hlavní město Praha: kromě ekologického zemědělství je navíc stanovena maximální velikost půdního bloku na 5 ha, způsob rozdělení půdních bloků pomocí mezí, požadavky na meziplodiny nebo množství statkových hnojiv na 15 t / ha / rok.

V případě, že byste s aktivitou potřebovali pomoci, neváhejte se na nás obrátit.

S přáním zdravé půdy pro naše děti.

Jiří Lehejček a rezortní tým Zemědělství

Navrhni úpravu