Metodika komunitních zahrad vám otevře dveře na úřadech
Zvažujete založení komunitní zahrady? Láká vás pěstovat zeleninu, ovoce a vztahy se sousedy? Chcete vytvořit místo, kde budete rádi trávit čas? Doposud však nevíte, co je třeba při jejich zakládání? To vše a nejen to, se dozvíte na PirateConu o KOMUNITNÍCH ZAHRADÁCH. A třeba také v rozhovoru s Radkou Pokornou.
Radko, jak jste se vůbec dostala k městskému zahradničení? Od malička jsem s maminkou pěstovala na chatě. Když se mi narodily děti, tak jsem k tomu přidala ještě pěstování na terase. A před pár lety jsem si ještě dostudovala zahradní architekturu. Původně jsem ale studovala systémovou analýzu na Vysoké škole ekonomické.
Jak jste se dala dohromady s Kokozou? Pár let zpátky jsem se účastnila několika kurzů - balkonového pěstování a výroby vermikompostéru. S mojí rostoucí terasou jsem se pustila do vlastních kurzů balkonového pěstování a naše spolupráce s Kokozou tak přirozeně vyplynula. Nejdříve jsem měla pod palcem jen workshopy, ale nakonec to dopadlo tak, že kolegyně, co mě přivedly, jsou na mateřské a já řídím celou Kokozu.
Jak došlo k tomu, že vás Praha oslovila na sepsání metodiky? Naším cílem už od začátku bylo umožnit lidem ve městě co nejjednodušeji pěstovat a kompostovat, zakládat v jednotlivých městských částech komunitní zahrady. A tak bylo hlavní město jedním z nejdůležitějších partnerů, se kterým jsme se opakovaně potkávali. Před rokem jsme napsali knížku Pěstování ve městě a metodika byla pak logickým pokračováním. Vznikla jako jedno z opatření v rámci strategie adaptace na změnu klimatu. Cesta k jejímu vzniku byla dlouhá a začala už někdy před lety. Před osmi lety jsme zakládali první zahrady a do knížky i metodiky jsme se snažili předat naše zkušenosti a zkušenosti dalších komunitních zahrad. Metodika by měla sloužit především úředníkům městských částí k tomu, aby se jim snadněji nové zahrady zakládaly.
Radko vy jste zároveň autorka knihy Pěstujeme ve Městě, co se v ní čtenáři dozví nad rámec metodiky, kterou jste sepsala pro Prahu? Kniha je určena veřejnosti a jsou v ní také konkrétnější rady jako třeba, jak osázet záhon. V době jejího vydání jsme ještě vůbec netušili, že budeme osloveni, abychom metodiku napsali. Na Kokozu se obrací lidé z celé republiky a my nemůžeme poradit všem do detailu. V knize je shrnuto osm let setkávání s lidi z komunitních zahrad. Snažíme se naše zkušenosti předávat a kniha je symbol, možnost zvýšit dopad našich aktivit. Navíc její koupí lidé přispějí i k tomu, aby se povědomí o městském pěstování šířilo dál.
V metodice jsou spíše věci, které lidem pomohou s argumentací na úřadech. Používáme metodu Human centre design (pozn. Red design zaměřený na člověka), naše zkušenosti jsme ověřovali i na workshopech s koordinátory zahrad a úředníky. Cílem metodiky je díky zkušenostem najít vodítko, jak na městských částech komunitní zahrady zakládat. Aby úředníci lépe věděli, co jim zahrady přinesou a jak si jejich zakládání ulehčit. Před pár lety bylo jen relativně málo úředníků, kteří se v této problematice orientovali.
Radko, poprosil bych vás, abyste lidi, kteří třeba ještě nejsou rozhodnutí, že na Piratencon dorazí, navnadila informací, co všechno mohou ve vašem příspěvku očekávat? Stručně projdu všechny zkušenosti a případná úskalí a budu ráda, když se návštěvníci budou co nejvíce ptát. Nepůjde o odbornou debatu, ale o předání hlavně praktických zkušeností, to ostatní se dočtou v knížce nebo v metodice. Pokud se sejde skupina, která už o tématu něco ví, půjdeme víc do hloubky.