Motivujme zemědělce k ochraně půdy i krajiny
Při našem výšlapu minulou neděli na nejvyšší vrchol Třebíčska jsme se stali svědky tragické události. Silné deště způsobily obrovské problémy několika obcím, mimo jiné i Opatovu. Za poslední týdny je voda z polí vyplavila již počtvrté. Hasiči odčerpávali vodu ze sklepů a společně s místními odklízeli naplavené bahno. Okolní pole nabízela smutný pohled. A takový pohled bohužel není na Vysočině ojedinělý.
Ačkoli je více než padesát procent půdy v České republice ohroženo vodní a větrnou erozí, stále jsou na řadě takových míst pěstovány „erozní“ plodiny – v našem prostředí především kukuřice, řepa nebo brambory. To často přispívá k tomu, že když přijdou deště, objeví se problémy.
Déšť nemusí být tak silný jako současné srážky, stačí, když prší několik dní po sobě. Půda pak není schopná vodu vsáknout, voda se nedostane do hlubších vrstev – a začne z polí stékat. A s sebou bere i ornici.
Zastaví se až na místě, kde se může rozlít a vsáknout do země – k takovým místům patří průlehy a zasakovací pásy, jedno z častých protierozních opatření. Tato opatření ale nenajdeme všude, proto voda někdy zaplaví silnice, kde po ní zůstane nános bahna. Někdy také proletí obcí, tak jak tomu bylo v Opatově. Výsledkem jsou zaplavené sklepy, zabahněné zahrady i ulice.
Přitom kroky, které jsou k zamezení vodní eroze potřeba udělat, jsou dlouhodobě známé. Kromě zmíněných zasakovacích pásů nebo známé hluboké orby sem patří i pečlivé plánování osazení polí a zákaz pěstování rizikových plodin na silně ohrožené půdě.
Ovšem nejen silně ohrožená půda je v případě rizikových plodin náchylná k erozi. Silný déšť v kombinaci s kukuřicí, pěstovanou na mírně ohrožené půdě bez podsevu, dovede nadělat stejnou „paseku“. Zemědělci by proto měli vždy důkladně uvážit, která plodina na dané místo může přijít a která raději ne. A to nikoli pouze z ekonomického hlediska, ale i z hlediska ochrany půdy proti erozi.
Hlavním důvodem, proč toto řada hospodářů nezvažuje, je současná zemědělská politika a systém nastavení dotací. Je proto potřeba změnit tento systém tak, aby zemědělce finančně podpořil a zároveň motivoval k ochraně půdy a krajiny.
Piráti se snaží najít řešení výše zmíněných problémů a předkládat návrhy směřující k lepšímu zacházení s vodou v krajině. Ty se týkají i eroze, absorpční kapacity půdy a hospodaření v krajině. Mezi kroky, které je možné udělat v relativně krátké době, patří nastavení citlivého a k přírodě šetrného hospodaření v lesích, změna a zpřísnění požadavků na obdělávání půdy, modernizace standardů pozemkových úprav a dokončení protierozní vyhlášky, která je dnes bohužel spíše bezzubým nástrojem. Další informace můžete najít na našem webu Vodu řešíme teď.
Blanka Lednická, Jan Pošvář