Radek Holomčík a Dan Leština: Proč ženou Piráti dobytek do lesa?
Kdo chce pěstovat pestré lesy, neměl by být omezován zákonem. V minulém článku jsme představili první skupinu pozměňovacích návrhů k lesnímu zákonu. Několik dalších čistě pirátských návrhů podal poslanec Radek Holomčík. V prvé řadě chceme těm nejmenším vlastníkům lesů pomoci s náklady na jimi zvolené licencované odborné lesní hospodáře, abychom je motivovali ke kvalitnější péči o les. Dále navrhujeme umožnit znovu používat tradiční způsoby hospodaření, které byly postupně vytlačeny a později přímo zákonem zakázány. Ty přiblížíme v tomto článku.
Prvním je pastva hospodářských zvířat v lese, dle našeho návrhu podmíněná souhlasem vlastníka lesa. Dobytek se může stát nedocenitelným pomocníkem v boji s „buření“, tedy agresivní vegetací zarůstající paseky a podrost, která je nepřítelem jak pro lesníka snažícího se obnovit porost cílovými dřevinami, tak pro mnoho divokých živočichů a rostlin. Toho lze využívat při opatřeních na podporu chráněných druhů, ale i na dalších plochách, kde se vlastník rozhodne pro přírodě blízké hospodaření, pokud chce ulevit svému dobytku pobytem ve stínu stromů, nebo prostě pokud má zájem o živočišnou i dřevní produkci zároveň. Pastva v lese je běžným alternativním způsobem hospodaření v lesích Rakouska, Velké Británie, Španělska, některých částí Itálie, a je využívána i v USA.
Barend Cornelis Koekkoek: Dubový les, 1856
Druhým je pěstování světlejších lesů s nižším zakmeněním, což navrhujeme pro „lesy zvláštního určení“, tedy především chráněná území. Společně s lesní pastvou a legalizací tzv. nízkých a středních lesů (zmíněnou v článku Lesnictví potřebuje racionální přístupy bližší přírodě – moderní i ty již téměř zapomenuté míří toto opatření kromě uvolnění legislativy pro alternativní lesníky i na pozvolnou změnu české krajiny jako celku. Dnešní krajinu tvoří převážně veliké plochy bezlesí bez jediného stromu, které střídají velké plochy souvislého hustého lesa, což vyhovuje jen málokterým divokým rostlinám nebo živočichům. Přitom v minulých staletích se prakticky v celé krajině střední Evropy pásl dobytek, což ji pomáhalo udržovat pestrou, a lesy byly využívané celou řadou způsobů, které vytvářely dnes již těžko představitelnou různorodost v hustotě a celkovém tvaru porostu.
Pouze pestrá krajina je prostředkem, jak se lze připravit na nepředvídatelné. Dnes to jsou klimatické extrémy a šíření lesních škůdců, které jistě neustanou, a nemůžeme si být jisti, co dalšího k nim přibude. A pouze pestrá krajina je šancí na dlouhodobé přežití ohrožených druhů naší přírody. Navrhované změny ji jistě automaticky nevytvoří, ale v několika bodech pootevřou cestu ke změně.
Další čtení:
- Metodika péče o druhově bohaté (světlé) lesy
- Střední les – neobjevené Ferrari českých lesů
- Dušan Utinek: Pastva v lesích; Lesní práce 2/2014, str. 20-22
- Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management
- Jak podpořit návrat jedle bělokoré?
- Krajina České republiky a pastva
- Silvopasture
- Silvopasture II.