Hlavní činností spolku Sdružení Krajina je sečení podmáčených luk s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.
Před týdnem jsme na webu Vysočiny rozjeli miniseriál článků zaměřených na oblast ochrany životního prostředí, péči o krajinu a roli nestátních neziskových organizací. A právě do jedné „neziskovky“, starající se o ochranu přírody na Vysočině, se v posledním článku minisérie podíváme. Představíme vám Sdružení Krajina, podrobněji se podíváme na jeho financování a nahlédneme i pod pokličku dotačních možností, které může tento spolek čerpat.
Sdružení Krajina je spolek sdružující lidi se zájmem o přírodu a krajinu a její praktickou ochranu. Hlavní činností je sečení podmáčených luk s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. „Ve spolupráci s místním farmářem louky také vypásáme. Vedle toho budujeme tůně, vysazujeme stromořadí, věnujeme se odborné činnosti. Poměrně čerstvě se zabýváme tvorbou regionálního osiva pro louky Žďárských vrchů. Do naší činnosti zapojujeme širokou veřejnost,“ říká zástupce ředitele Sdružení Krajina Tomáš Blažek. Kvůli dlouhodobé stabilitě působení spolku, funguje Sdružení Krajina také jako pozemkový spolek a k obhospodařovaným pozemkům získává právní vztahy.
Hlavní objem prací odvádí spolek pro Správu CHKO Žďárské vrchy a Kraj Vysočina, odkud získává i největší objem příjmů. Podstatnou část příjmů tvoří také zemědělské dotace. Menší část peněz proudí od dárců či příznivců. Sdružení Krajina pak v současné době připravuje dvojici projektů v rámci dotace Národní plán obnovy – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK). Doba pro předkládání žádostí však není pro organizaci pracující v terénu úplně ideální. „Potíž je v tom, že výzva k předkládání žádostí byla vyhlášena začátkem srpna a uzávěrka je začátkem října. Příprava žádosti nám tak vchází do období, kdy jsme plně vytížení pracemi okolo sečení a pastvy luk. Hodně času nám zabralo zjistit, zda se vůbec s našim projektem vejdeme do podmínek programu. Vyřízení upřesňujících dotazů trvá i čtrnáct dní. Další komplikací je, že podání žádosti probíhá ve dvou formách – elektronicky a na papíře. Bez externí pomoci bychom nebyli v tuhle chvíli schopni žádost podat,“ doplňuje Tomáš Blažek.
K podání žádosti jsou zapotřebí různá stanoviska a rozhodnutí, jejichž vyřízení zabere opět hodně času. Z podmínek programu je pak patrné, že vyhlašovatel si je vědom toho, že podat žádost včetně všech příloh není ve stanovené lhůtě možné, proto umožňuje některé přílohy doplnit později. „Limitujícím faktorem je pro nás i zastropování podpory jednoho projektu na 250 tis. Kč, což při současných cenách není mnoho a vylučuje to realizaci větších akcí, jako třeba budování soustavy tůní,“ dodává Blažek.
Také Kraj Vysočina zařazuje do svého dotačního programu Fond Vysočiny podporu spolků při realizaci těchto opatření v krajině. Pro rok 2023 plánuje podpořit projektovou a před-projektovou přípravu a od roku 2024 navázat i s podporou samotných realizací. Kraj Vysočina tak synergicky naváže právě na Národní plán obnovy, aby pomohl tyto aktivity na svém území udržet i po ukončení výzvy POPFK.