Experti dali Pirátům za pravdu - při zadávání zakázek nelze ignorovat střet zájmů
Úředníci státní správy mají nepochybně obavu o svoji práci a bezpečnost, pokud rozhodují o záležitostech týkajících se Agrofertu. Živě v paměti totiž mají případ dřívějšího úředníka SFŽP Leo Steinera, který rozhodl o pozastavení proplácení dotace pro holding Agrofert, což způsobilo, že musel nakonec odejít.
Podobný osud čekal i někdejší úředníci Ministerstva financí Martinu Uhrinovou, která se postavila proti podezřelým aktivitam ministerstva v kauze Čapí hnízdo - taktéž nakonec musela odejít. Na další velmi pochybný případ upozornily Seznam Zprávy, kdy zemědělský fond za nevyjasněných okolností náhle otočil svůj postoj a uvedl, že při zadávání veřejných zakázek není třeba brát ohled na zákon o střetu zájmů. Piráti nyní požádali přední české experty, aby zhodnotili podivný dopis zemědělského fondu. Pokud by Piráti a Starostové byli součásti příští vlády, tak učiní kroky, aby tento pocit strachu byl již minulostí a státní správa fungovala nezávisle, profesionálně a objektivně. Pravidla pro Agrofert musí totiž platit stejně jako pro běžného podnikatele.
Zemědělský fond (SZIF) ve svém dopise doslova uvedl: “zákon o střetu zájmů nelze s ohledem na unijní právní úpravu a současnou rozhodovací praxi považovat za právní předpis týkající se pravidel zadávání veřejných zakázek.” Jinými slovy - zadavatel veřejné zakázky by se dle fondu neměl řídit pravidly pro zadávání veřejných zakázek obsaženými v zákoně o střetu zájmů. Analytik Pirátů Janusz Konieczny k tomu uvádí: “Tento výklad považuji za zcela absurdní. Je to již po několikáté, kdy úřad se intenzivně snaží hájit zájmy Agrofertu za cenu podezřelých tvrzení. Přitom osoby, které činí tato rozhodnutí, mohou čelit značnému riziku. Porušováním předpisů ke střetu zájmů na základě trestního oznámení Pirátů se zabývá Vrchní státní zastupitelství v Praze a současně i Evropská žalobkyně. Tento pochybný dopis doručíme policii již v 7. doplnění k trestnímu oznámení. Celkově jsme kriminalistům doručili během 3 let již přes 100 příloh.”
Piráti přinášejí vyjádření 3 expertů na oblast veřejných zakázek, kteří se seznámili s obsahem dopisu, který odeslal žadatelům zemědělský fond. Jedná se o následující osobnosti:
\1) Mgr. Adéla Šípová - právnička se specializaci v oblasti veřejných zakázek, senátorka \2) doc. JUDr. Aleš Rozehnal , Ph.D. - známý právník přednášející na Univerzitě Karlové \3) Mgr. Anna Koller-Dolejská - právnička se specializaci v oblasti veřejných zakázek a občanského práva
Adéla Šípová: “Náhlá změna názoru Státního zemědělského intervenčního fondu, který gesčně spadá pod Ministërstvo zemědělství, je bohužel jasným důkazem o skutečném střetu zájmů. Je v něm zcela nepochybně vidět zadání Ing. Babiše, premiéra a agrobarona v jedné osobě. Vnitrostátní zákonodárství totiž komplexně řeší, že ten, kdo je ve střetu zájmů, se nesmí účastnit tendrů, a to dokonce ani jako poddodavatel. Dodavatele ve střetu zájmů (např.z koncernu Agrofertu) musí zadavatelé, tedy například obce, vyloučit ze zadávacího řízení. Pokud by takový zadavatel zadal zakázku malého rozsahu, bude takové jednání dokonce neplatné. Instrukce ze SZIF považuji za skandální. Navádí je totiž, aby v zadávacích řízeních, kde figuruje dodavatel ve střetu zájmů, pokračovali dále. Tento postup vnímám jako skutečně špatnou radu. Budou-li se jí obce řídit a nevyloučí dodavatele ve střetu zájmů, vystavují se riziku buď neplatnosti smluv, budoucího krácení dotace na projekty nebo dokonce i postihu ze strany ÚOHS”.
Aleš Rozehnal: “Argumentace obsažená v dopise je zcela nesmyslná. V první řadě je třeba konstatovat, že § 4b zákona o střetu zájmů je nepřímou novelou zákonastř o zadávání veřejných zakázek. Dále je třeba konstatovat, že argumentem, že neplyne-li nějaký zákaz pro Českou republiku z práva EU, pak není nutné, popř. možné postupovat tento zákaz platný podle vnitrostátního práva, se zabýval již Ústavní soud. Ústavní soud tento názor zcela odmítnul. Konstatoval, že z našeho členství v EU vyplývá závazek loajální spolupráce s jejími orgány. Česká republika musí činit veškerá opatření k plnění jejích závazků včetně přijímání veškerých nezbytných vnitrostátních právních opatření k provedení právně závazných aktů EU. To ale neznamená, že by nemohla přijmout další opatření, pokud je toto opatření v souladu s unijním právem chráněným zájmem na řádném nakládání s finančními prostředky rozpočtů EU a na čistotě soutěžního prostředí, který by navíc měl být shodný se zájmem každého členského státu, jehož finanční příspěvky tvoří součást unijních rozpočtů a jehož národní trh je součástí vnitřního trhu. Ustanovení § 4b zákona o střetu zájmů je samozřejmě třeba vykládat s přihlédnutím k principům plynoucím z práva EU. Přihlédnutí k principům plynoucím z práva EU však samozřejmě neznamená ignorování příslušného ustanovení zákona o střetu zájmů, který je s těmito principy zcela souladný.”
Anna Koller: “Posledním doporučením ze strany SZIF se žádný rozumný zadavatel nebude řídit. Jedná se o další z účelových návodů k tomu, jak umést cestičku podnikání člověku, který se léta nachází ve střetu zájmů a navzdory platné unijní a vnitrostátní legislativě z toho zatím dokáže velmi dobře profitovat. V tom mu bohužel pomáhají některé české úřady a zejména jednotliví loajální úředníci, kteří vědomě vydávají nezákonná doporučení.
Zadavatelé jsou povinni předcházet střetu zájmů po celý průběh zadávacího řízení. Tato povinnost se vztahuje na všechny druhy veřejných zakázek, včetně těch, které jsou financované z fondů EU, bez ohledu na hodnotu zakázky. Pokud se SZIF chce tvářit, že Česká republika je vytržena ze systému, do kterého patří, tzn. do právního systému Evropské unie, potom dělá velkou chybu, na kterou mohou samozřejmě doplatit i ti, kteří se rozhodnou v souladu s jejich doporučením porušovat zákon o veřejných zakázkách či zákon o střetu zájmů. Je úplně jedno, zda se jedná o zakázky nadlimitní, podlimitní, financované výhradně z českého rozpočtu nebo z fondů EU. Ve všech případech je zadavatel povinen nedopustit, účast uchazeče, který naplňuje definici střetu zájmů.”