Tomáš Vymazal: Konopí na zahrádce nikomu neškodí a nikoho neomezuje

Už od vstupu k Pirátům je Tomášovou prioritou legislativa upravující nakládání s konopím a hledání vhodného způsobu nápravy současného nepříznivého stavu, kdy stát bez racionálního důvodu konopí staví mimo zákon a jeho uživatele kriminalizuje. Od počátku působení ve funkci poslance se věnoval práci na věcném záměru zákona o regulované legalizaci samopěstování psychoaktivního konopí pro osobní potřebu a též dostupnosti léčebného konopí v českých lékárnách. V rámci poslaneckého mandátu je členem Výboru pro bezpečnost, Petičního výboru, Podvýboru pro vězeňství, Podvýboru pro lékovou politiku, racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky, Podvýboru pro ochranu práv osob omezených na svobodě, Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a předsedá Stálé komisi pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací.

Ahoj Tome, z jakého důvodu se snaží Pirátská strana legalizovat konopí?

Pirátům záleží na lidských právech a osobní svobodě jednotlivce. V současné době užívá konopí X občanů ČR, přitom je konopí ze zdravotního i společenského hlediska mnohem méně škodlivé než kupříkladu alkohol. Přesto jsou uživatelé konopí perzekuováni, vězněni a sociálně stigmatizováni, přičemž se nedopouštějí žádné činnosti narušující svobodu či ohrožující majetek ostatních. Regulace konopí je navíc účinným nástrojem v boji proti černému trhu a také přináší do státního rozpočtu enormní sumy, které se mohou do budoucna podílet například na financování důchodů.

Můžeš nám přiblížit, od kdy je pěstování konopí ilegální, jaké je zakotvení v mezinárodních úmluvách a co legalizaci brání?

Proces kriminalizace konopí začal v USA poté, co skončila prohibice alkoholu a prohibiční agentura potřebovala nového nepřítele k odůvodnění své existence. Tehdejší vládě se tato situace hodila v boji proti neoblíbeným skupinám obyvatel – tedy proti Afroameričanům a Mexičanům, kteří měli konopí v oblibě. Do Evropy se prohibice dostala díky snaze USA na půdě OSN a to ve formě Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961, kterou Československá socialistická republika podepsala v roce 1963. Snahám o změnu nebo vypovězení této Úmluvy ovšem brání její poněkud výjimečné, symbolické postavení. Úmluvu totiž podepsalo kolem 180 států, což je na poměry OSN extrémně vysoké číslo. To způsobilo, že se Úmluva po letech stala příkladem, či spíše dokladem toho, že mezinárodní spolupráce funguje a že se členské státy OSN dokážou na důležitých věcech shodnout. Z toho důvodu má OSN eminentní zájem na tom, aby se Úmluva neměnila a aby z ní žádný členský stát nevystupoval.

V jaké formě má legalizace konopí podle Pirátů proběhnout?

Tisíce občanů si pěstují konopí doma na své zahrádce nebo v pokoji. Nikomu tím neškodí, nikoho neomezují, nepředstavují žádné nebezpečí, přesto mohou skončit až na X let ve vězení (pro přirovnání – za úmyslné ublížení na zdraví je maximální sazba 5 let). Jdeme kompromisní cestou, která by občanům umožnila vypěstovat, usušit a zpracovat pět rostlin konopí pro vlastní potřebu a to bez jakéhokoliv postihu.

Spolupracuješ na této otázce se zahraničními partnery?

Minulý rok jsme navázali spolupráci s kanadskými předkladateli zákona o legalizaci konopí. Oni mají velké štěstí, že jejich země je, co se liberalismu týče, mnohem dále než ČR. Stereotypní představa uživatele konopí na západě je člen hnutí Hippies vyjadřující odpor vůči násilí, zatímco u nás je to “mánička, která se jen fláká a za čas začne brát tvrdší drogy”. Je to pochopitelně odraz historického vývoje obou zemí a od toho se přirozeně odvíjí i poptávka po politickém řešení situace. My v Česku tedy narážíme na tužší odpor, ale kanadská strana nám velice pomáhá odbornými výzkumy, fakty a argumentací, které jsou platné i na našem území. Kanada je mimochodem také signatářem Úmluvy OSN – to jim ale nezabránilo legalizovat, protože Úmluvu považují za zastaralou a dnes už ji přece nikdo nemůže brát vážně.

Jaké byly doposud tvoje kroky pro legalizaci konopí?

Při tvorbě zákona šlo především o jeho parametry. Proto jsme v srpnu 2018 spustili veřejný online dotazník. Zajímalo nás, zdali respondenti v obecné rovině souhlasí s legalizací pěstování pro osobní spotřebu. Další styčné otázky byly zejména: Kolik rostlin by mělo být povoleno? Kolik gramů by měl mít člověk možnost legálně přechovávat doma? Kolik si ho může vzít na veřejnost? A měl by mít možnost ho bezúplatně darovat jiným dospělým osobám? Veřejné konzultace se zúčastnilo téměř 7 tisíc lidí, kteří se většinově shodli s námi navrženými parametry. Po této konzultaci jsme návrh předložili panelu expertů z organizací, jako je DropIN, Sananim či Podané ruce, ale také ministrům dotčených resortů a nové protidrogové koordinátorce Jarmile Vedralové či státnímu zástupci Janu Vodičkovi. Celkem jsme v rámci panelu obdrželi 19 odpovědí. Vyšlo z něj, že navrhovanou regulaci není třeba zpřísňovat či komplikovat a že po jejím zavedení nedojde k žádnému zhoršení situace v ČR. Jediným opakovaným doporučením bylo, aby byly limity počtu gramů, které může mít člověk u sebe, sníženy na co možná nejnižší únosnou hladinu. Toto jsme zvážili, ale došli jsme k závěru, že námi stanovené limity už na únosné hladině jsou.

Plánuje Pirátská strana umožnit vývoz lékařského konopí, jako se to děje třeba v Izraeli?

Máme hotový pozměňovací návrh k naší legalizační novele, který by umožnil vývoz lékařského konopí přes naši státní konopnou agenturu (SAKL) kterékoliv zahraniční agentuře. V současné zákonné úpravě je totiž napsáno, a to nevím proč, že česká státní agentura může prodat konopí pouze zahraniční lékárně. Změníme-li tedy toto usnesení, bude se české konopí konečně moci dodávat i cizím státním agenturám.

Souhlasí Pirátská strana s legalizací prodeje konopí, jako je tomu třeba v Kanadě?

Máme několik modelů. Já osobně jsem nakloněn úplné legalizaci a regulaci konopného trhu. Nezáleží to ale jenom na mně. Je tedy otázka, zdali půjdeme cestou státního monopolu na pěstování, jako je tomu v Uruguay, nebo cestou otevřeného trhu, což už roky funguje v americkém Coloradu nebo kanadském Vancouveru. Rozhodně se ale chceme vyhnout tomu, aby u nás prodej a konzumace konopí nabyly podoby prodeje a konzumace alkoholu. V ní totiž figuruje všudypřítomná reklama a lobbování nakloněné zájmům byznysu na úkor zájmu občanů.

Závěrem jedna čertovská otázka. Vyřešila nebo vyřeší něco prohibice?

Prohibice je opatření, které má přechodně regulovat trh v momentě, kdy se na něj dostane zdravotně destruktivní látka, jako jsme tomu byli svědky například v době methanolové aféry. Dlouhodobá prohibice namířená proti omamným látkám je naprostý nesmysl. Omamné látky – ať už alkohol či konopí – provázejí lidstvo od jeho počátků a je naivní domnívat se, že tomu kdy bude jinak. Jsme v 21. století. Máme svobodu a demokracii. Žijeme v axiomu svéprávného člověka, který je sám zodpovědný za svůj osud. Prohibici nikdo nedodržuje. Ona naopak šikanuje a omezuje občany v jejich svobodném nakládání s vlastním tělem. Měli bychom ji konečně zrušit.

Díky za rozhovor.